Doručení exekučního příkazu podle § 178 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")

Doručení exekučního příkazu podle § 178 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

8. Na které instituci životní situaci řešit

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

16. Elektronická služba, kterou lze využít

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

21. Nejčastější dotazy

22. Další informace

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

26. Kontaktní osoba

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

28. Popis byl naposledy aktualizován

29. Datum konce platnosti popisu

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

4. Základní informace k životní situaci

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

8. Na které instituci životní situaci řešit

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

16. Elektronická služba, kterou lze využít

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

21. Nejčastější dotazy

22. Další informace

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

26. Kontaktní osoba

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

28. Popis byl naposledy aktualizován

29. Datum konce platnosti popisu

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Úřad

Rychlý kontakt

Kalendář akcí

Odstávky elektřiny

Hlášení pálení a počasí Vigantice

Virtuální prohlídka

Návštěvnost

Mobilní aplikace

Svátek a výročí

Senioři

Doručení exekučního příkazu podle § 178 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád")

K vymáhání nedoplatku přikročí správce daně v případě, kdy daňový subjekt nesplní své daňové povinnosti v rovině platební, popř. je mu nedoplatek předán v rámci dělené správy k vymožení podle § 161 daňového řádu.

Správce daně může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením (§ 153 odst. 3 daňového řádu).

Nedoplatek je částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně. Nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popř. též neuhrazená částka zajištěné daně. Nedoplatek hradí dlužník jako svůj daňový dluh. Tomuto dluhu odpovídá na straně příslušného veřejného rozpočtu splatná daňová pohledávka (§ 153 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Nedoplatek může rovněž zaniknout, a nelze jej již vymáhat, po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let, a pokud je nedoplatek zajištěn zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, uplynutím 30 let. Základní lhůtu 6 let lze prodloužit za podmínek stanovených daňovým řádem (§ 160 daňového řádu).

Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora, popř. jej uplatnit v insolvenčním řízení nebo přihlásit jej do veřejné dražby. Správce daně přitom zvolí takový způsob vymáhání nedoplatku, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku (§ 175 odst. 1 a 2 daňového řádu).

V případě, že daňový subjekt nesplní svou platební povinnost, přikročí správce daně k vymáhání evidovaného nedoplatku zpravidla nejprve vydáním exekučního příkazu podle ustanovení § 178 odst. 1 daňového řádu.

Správce daně, který evidovaný nedoplatek daňového subjektu vymáhá, je pak příslušný také k jeho vybírání (§ 175 odst. 3 daňového řádu).

Daňovou exekuci, která se nařizuje vydáním exekučního příkazu, lze provést těmito způsoby:

srážkami ze mzdy,
přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,
přikázáním jiné peněžité pohledávky,
postižením jiných majetkových práv,
prodejem movitých věcí, nebo
prodejem nemovitých věcí.

Procesní způsobilost správce daně k provedení výkonu rozhodnutí vyplývá zejména ze zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a z § 1 a § 10 odst. 3 daňového řádu.

V daňovém řádu je obecně definována procesní stránka daňového řízení, jednotlivé způsoby provedení daňové exekuce a dále jsou zde upřesněny pravomoci správce daně, jakožto exekučního orgánu v oblasti vymáhání daňových nedoplatků.

Nestanoví-li daňový řád jinak, postupuje se při daňové exekuci podle občanského soudního řádu (§ 177 odst. 1 daňového řádu).

Tam, kde vystupuje správce daně coby oprávněný z exekučního titulu, odkazuje daňový řád, v ustanovení § 177 odst. 2, na použití ustanovení občanského soudního řádu upravujících postavení oprávněného.

Exekuční příkaz je rozhodnutím správce daně ve smyslu § 101 a násl. daňového řádu.

Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a příp. dalším příjemcům tohoto rozhodnutí podle jednotlivých způsobů daňové exekuce a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky (§ 178 odst. 4 daňového řádu).

Týká-li se daňová exekuce majetku patřícího do společného jmění manželů nebo majetku manžela dlužníka, má manžel dlužníka ohledně tohoto majetku stejné postavení jako dlužník. V pochybnostech se má za to, že majetek patří do společného jmění manželů (§ 185 odst. 1 daňového řádu).

Pro úplnost lze dodat, že částku nedoplatku, včetně exekučních nákladů, vymáhanou exekučním příkazem, může vedle dlužníka nebo ručitele zaplatit i třetí osoba, protože správce daně přijme každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji zaplatil dlužník (§ 164 odst. 4 daňového řádu).

Vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné. Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb, učiněnou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně. Je-li žádost uplatněna později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do dne vyřízení žádosti vrácen daňovému subjektu, ani použit na úhradu jiného nedoplatku.

Obdobně se postupuje, pokud je žádost podána osobou, která provedla úhradu za daňový subjekt, prokáže-li tato osoba zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně na svém osobním účtu nedoplatek. V případě existence takového nedoplatku, správce daně převede přeplatek na nedoplatek na osobním účtu osoby, která provedla omylem úhradu za daňový subjekt.

Pakliže není možné platbu učiněnou zřejmým omylem k žádosti osoby vrátit, vystaví správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového subjektu, na úhradu jehož nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována. Toto potvrzení pak může osoba případně využít v rámci občanskoprávního řízení (např. v řízení o vrácení bezdůvodného obohacení); § 165 daňového řádu.

Daňový dlužník si musí být vědom toho, že v případě, že svůj dluh vůči správci daně nezaplatí řádně a včas, vznikají mu po nařízení daňové exekuce rovněž exekuční náklady. Ty spočívají v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů vzniklých při provádění daňové exekuce. Exekuční náklady je dlužník povinen hradit vždy tehdy, pokud daňová exekuce nebyla provedena neoprávněně (§ 182 a násl. daňového řádu).

V případě, že by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, nebo by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, může správce daně na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední povolit posečkání úhrady daně, popř. může povolit rozložení úhrady na splátky (§ 156 odst. 1 daňového řádu).

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Za dobu posečkání vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 157 odst. 1 a 2 daňového řádu).

Úrok z posečkání má nižší sazbu než úrok z prodlení, kdy výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 252 odst. 2 daňového řádu).

Daňový subjekt může požádat o prominutí daně nebo jejího příslušenství podle § 259 a § 259c daňového řádu, příp. o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b daňového řádu.

Správce daně může rovněž daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku (§ 181 odst. 1 daňového řádu).

Jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky (uvedené v § 181 odst. 2 daňového řádu), může správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastavit.

Podání v daňových věcech, jako jsou oznámení, žádosti, návrhy, námitky apod., lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Písemná podání a podání ústně do protokolu musí být podepsána osobou, která podání činí.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav.

Z podání musí být zřejmé, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje (§ 70 odst. 3 daňového řádu).

Každé podání se činí u příslušného správce daně (§ 73 odst. 1 daňového řádu).

Správce daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní.

V postavení správce daně vystupují orgány moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti správy daní.

Před osobní návštěvou se u správce daně informujte na úřední hodiny pro veřejnost.

Kontakty na orgány finanční správy naleznete na internetových stránkách Finanční správy České republiky.

Doklad prokazující vaši totožnost, příp. doručený exekuční příkaz a jiné doklady, týkající se placení vašich peněžitých povinností, chcete-li svá tvrzení při úředním jednání doložit.

Žádné formuláře pro veřejnost na uvedené účely nejsou Ministerstvem financí České republiky a Generálním finančním ředitelstvím vydány.

Podání řádného opravného prostředku proti exekučnímu příkazu (odvolání) nepodléhá poplatkové povinnosti.

Lhůty pro vydání některých rozhodnutí v daňovém řízení jsou stanoveny pokynem č. MF-1 o stanovení lhůt při správě daní (č. j.: MF-96484/2012/904).

Správce daně by v ostatních případech měl vždy respektovat obecnou zásadu rychlosti řízení a postupovat ve věci bez zbytečných průtahů.

Pokud se dlužník domnívá, že správce daně tuto svou povinnost neplní, může využít možnosti, kterou mu dává § 38 daňového řádu, a učinit kroky ke své ochraně před nečinností správce daně podáním podnětu nejblíže nadřízenému správci daně.

Exekuční příkaz na srážky ze mzdy se doručuje dlužníkovi, plátci (plátcům) mzdy, popř. novému plátci mzdy.
Exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb se doručuje dlužníkovi a poskytovateli platebních služeb.
Exekuční příkaz na přikázání jiné peněžité pohledávky se doručuje dlužníkovi a poddlužníkovi, popř. manželovi dlužníka (je-li pohledávka ve společném jmění manželů).
Exekuční příkaz na postižení jiných majetkových práv se doručuje dlužníkovi, poddlužníkovi, popř. manželovi dlužníka (je-li jiné majetkové právo ve společném jmění manželů).
Exekuční příkaz na prodej movitých věcí se doručuje dlužníkovi, spoluvlastníkovi, popř. manželovi dlužníka, vlastníkovi věci ze zajišťovacího převodu práva, osobě oprávněné k evidenci investičních nástrojů a v určitých případech poddlužníkovi (§ 215 odst. 5 daňového řádu).
Exekuční příkaz na prodej nemovitých věcí se doručuje dlužníkovi, spoluvlastníkovi, vlastníkovi věci ze zajišťovacího převodu práva, katastrálnímu úřadu, popř. manželovi dlužníka.

Právem i povinností všech daňových subjektů je úzce spolupracovat se správcem daně při správném stanovení a vybrání daně; přitom jsou povinny dodržovat zákony i ostatní obecně závazné právní předpisy (§ 6 odst. 2 daňového řádu).

Podání lze učinit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně.

Pro podání v daňových věcech používejte aplikaci EPO (elektronické podání pro finanční správu), která je pro tato podání elektronickou podatelnou.

Podání v daňových věcech nelze zasílat na e-mailovou adresu podatelny konkrétního správce daně.

Účinky podání má rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu.

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách)

Proti jakémukoli úkonu správce daně, ke kterému došlo při placení daní (tedy také v souvislosti s vymáhacím řízením), a proti kterému zákon nepřipouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku.

Lhůta pro uplatnění námitky je 30 dnů ode dne, kdy se tato osoba o úkonu dozvěděla (§ 159 daňového řádu).

Tradiční sankcí je pořádková pokuta (§ 247 daňového řádu). Správce daně je oprávněn ji uložit ve dvou různých situacích.

Podle ustanovení § 247 odst. 1 daňového řádu je správce daně oprávněn uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč za správný delikt, který osoba spáchá při jednání se správcem daně:

navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,
neuposlechne pokynu úřední osoby, která řízení vede, nebo
navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Druhou skutkovou podstatou je závažné ztěžování či maření správy daní tím, že bez dostatečné omluvy nebude vyhověno ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy (§ 247 odst. 2 daňového řádu). V tomto případě je správce daně oprávněn uložit pořádkovou pokutu až do výše 500 000 Kč.

Při stanovení pokuty dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní.

Pokutu lze ukládat i opakovaně, nedošlo-li k nápravě a protiprávní stav trvá.

V konkrétní věci vždy kontaktujte přímo správce daně, který exekuční příkaz vydal.

Finanční správa České republiky

Ministerstvo financí České republiky

Postup při daňové exekuci podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

Podávání řádných a mimořádných opravných prostředků

Zastupování daňových subjektů

Generální finanční ředitelství

Sekce právní - Odbor vymáhání

Lazarská 15/7

117 22 Praha 1

—

01.04.2016

20.04.2016

Bez časového omezení.

Správce daně postupuje při správě daní v souladu se zákony a jinými právními předpisy; správce daně by měl postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.

30
1

Rozsvícení vánočního stromu
Zobrazit všechny záznamy ze dne

12
1

Svoz tříděného odpadu zaměstnancem obce
Zobrazit všechny záznamy ze dne

22
1

Adventní koncert
Zobrazit všechny záznamy ze dne

24
1

Koleda nám nastala
Zobrazit všechny záznamy ze dne

29
1

Vánoční sportovní setkání
Zobrazit všechny záznamy ze dne