Výdej objednaných brambor k uskladnění proběhne v pátek 4.10.2024 v 17:00 u budovy OÚ.
Jana Juřicová (1953) žije ve Viganticích od r. 1980. Rodinný původ má v obci Zubří, která se proslavila více jak stoletou tradicí bílého vyšívání. Zrovna tak dlouho se datuje i tradice vyšívání v její rodině.
Její stařenka paní Františka Holišová byla žačkou M. Schoberové a byla první, kdo se v rodině začal výšivkou zabývat. Její práce byly oceňovány nejen u nás doma, ale i v zahraničí. Za svoji celoživotní práci věnovanou zuberské výšivce v mimořádné kvalitě obdržela v r. 1968 titul Mistryně lidové umělecké výroby.
Maminka Jany Juřicové paní Milada Bělunková zprvu vyšívala pro výrobní družstvo Lipta, nejplodnější období její práce nastalo nástupem do důchodu a tehdy vytvořila bezpočet výšivek pro své známé, a které nejednou putovaly i do ciziny jako ceněné dárky.
Podle vzorků a pod vedením své stařenky začínala Jana Juřicová s vyšíváním kapesníčků a malých deček až ve svých 20 letech. V této době ještě neuvažovala o tom, že by se mohla výšivce hlouběji věnovat. Když stařenka zemřela v r. 1979, dokončila po ní obří rozpracovanou výšivku pro Úluv ve Strážnici a navázala na její spolupráci s tímto uměleckým družstvem. Dva roky pracovala při zaměstnání na velkých zakázkách vyšívaných závěsných obrazů pro různé instituce a reprezentativní prostory. Tyto práce vytvářela podle návrhů E. Vítové na mlynářském plátně.
Ale protože poznala starší typ výšivky krojové z Rožnova, zaměřila se pro její krásu a zapomenutou techniku šití právě na ni. Jako konstruktérka při zaměstnání v Tesle dále spolupracovala s Valašským muzeem v přírodě na rekonstrukcích starých bílých krojových součástí, které v co nejpřesnějším provedení do každého detailu měly sloužit jako zdroj poznání nejen pro příští generace vyšívaček. Nejrozměrnější práce z tohoto období představovaly kopie oltářních plachet z r. 1859 pro dřevěný kostelík v tomto muzeu.
První ocenění její práce přinesl titul „Pracovník lidové umělecké výroby“ již po třech letech činnosti, když titul „Mistr“ jí nemohl být přiznán, protože tehdy ještě nesplnila předepsaná léta praxe. Další ocenění získala v národních soutěžích vyšívaček Moravy.
Od r. 1994, jako OSVČ se věnovala pouze vyšívání. Její práce tvořily menší i větší pokrývky, kapesníčky, límečky atd. Pracuje již samostatně podle vlastních návrhů, složitými kombinacemi vzorů vzniká její jedinečný rukopis. Při práci zachovává čistotu zdejšího vyšívačského stylu a důsledně dodržuje tradiční postupy práce. Samostatnou kapitolou je její nové uplatnění bílé výšivky v interiéru v podobě vyšívaných obrázků podle vlastních návrhů. Tyto představují další vývojovou tvorbu Jany Juřicové, kterou oceňují obdivovatelé ruční práce nejen doma, ale i v zahraničí. Její obrázky s náměty čerpajícími z přírody, motivy ptáčků, víl, tanečnic atd. využívají prvků rožnovské výšivky a jsou jejími chráněnými vzory.
Spolupráce s kurátorkou sbírek Valašského muzea M. Brandsttetovou vyústila v práci na projektu Zachování a předávání tradičních technologií v oboru bílé vyšívání, kterým Valašské muzeum podporuje lidovou výrobu a zapomenutá řemesla pro uchování příštím generacím.
Ministerstvo kultury ji ocenilo za dlouholetou práci titulem „Nositel tradice“ v r. 2002. Ministr kultury české republiky uděluje Janě Juřicové titul Nositel tradice lidových řemesel v oboru bílá výšivka za vysokou úroveň znalostí a dovedností v tomto oboru a za jejich předávání následovníkům.
V rámci výstav předvádí svoji činnost nejen po republice, ale i v zahraničí. Prezentace lidového řemesla prostřednictvím ministerstva kultury v Českých centrech (Moskva, Varšava, Paříž) představuje významnou součást její tvorby.
1985 - Praha, 1986 - Brusel, Florencie, 1987 - Torino, 1992 - Texas, 1998 - Kersko, 2009 - Czenstochowa atd.
Její práce jsou součástí sbírek českých muzeí, největší objem výšivek vlastní Valašské Muzeum v Rožnově p/R., Muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, Ústav lidové kultury ve Strážnici, významná kolekce výšivek je ve stálé expozici „Nositelů tradice“ v Chanovicích.
Hojně jsou její práce zastoupeny v soukromých sbírkách. Prestižní práce z minulých let představovaly zakázky na zuberských výšivkách pro guvernéra Belgické národní banky a prezidenta Havla, aj. Spolupracovala na knížkách s autory R. Sobotkou a M. Brandstettrovou, pojednávajících o bílé valašské výšivce.
Z mezinárodních ocenění si nejvíce považuje dosažení 1. místa v soutěži vyšívaček Evropy v Polsku v r. 2009. O její práci natočila ČT dva krátké dokumentární filmy. Ten poslední -“Krajka bílá, krajka dřevěná“ (2011) byl podnětem k uspořádání výstavy v Zubří v r. 2013. Tato výstava představila více jak stoletou nepřetržitou tradici vyšívání v rodině Jany Juřicové. Výšivky z rodinné sbírky její stařenky, maminky a tety doplnily unikátní dřevořezby jejího bratra pana L. Bělunka.
V současné době Jana Juřicová zaměřuje svoji činnost hlavně na prezentaci své práce prostřednictvím výstav, mapování a dokumentaci této tradiční rodinné výroby a jejího předvádění na specializovaných akcích muzeí. Pracuje na výšivkách do své rodinné sbírky, kterou chce představit na dalších výstavách se svým bratrem. Nově je držitelkou další ochranné známky Pravé valašské.
Obecní úřad Vigantice
Vigantice 203
756 61 Vigantice
Tel.: 571 655 142
obec@vigantice.cz
Návštěvnost:
ONLINE:2
DNES:191
TÝDEN:3185
CELKEM:1409010
Svátek má Hanuš
Zítra má svátek Justýna