Vigantice - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

Historická mapaV roce 1676 bylo zde 49 domů - 1 fojtství, 16 gruntů a 32 chalup.
V roce 1790 v obci žilo 517 obyvatel.
Roku  1910 žilo ve Viganticích celkem 698 obyvatel.
V roce 1980 činila rozloha obce 764 ha a v obci žilo ve 197 domech 826 obyvatel.
V roce 2000 bylo v obci 270 domů a 843 obyvatel.

Prvním fojtem a purkmistrem byl v r. 1616 Jan Solanský.
Posledním fojtem, a také prvním starostou, byl v letech 1843 – 1873 Jan Jurečka, č. p. 6. Zemřel 21. 6. 1890. Do roku 1848 vedli obce purkmistři, pak starostové.

I obyvatel naší malé obce se dotkly světové události, jako byla první světová válka v roce 1914 - 1918, v níž za cizí zájmy padlo čtrnáct občanů, také období hospodářské krize let 1933 - 1938 a druhá světová válka s následnou okupací naší země v letech 1939 - 1945. Na nucené práce do Německa bylo za druhé světové války násilně posláno čtrnáct mladých občanů, chlapců a dívek, narozených v roce 1923 a 1924, z nichž tři se nevrátili.

Zažili jsme slavné májové dny. Naše obec byla osvobozena od fašismu Rudou armádou v dopoledních hodinách dne 4. května 1945. První den nabyté svobody zaplatil životem sedmnáctiletý Josef Skalík, č. p. 52, který byl při pozorování probíhajícího boje zasažen střepinou granátu.

Po roce 1945 se po odsunu Němců odstěhovalo do pohraničí za novým chlebem přes sto občanů. Pronikavé změny v oblasti politické, sociální a v zemědělství, které v naší obci (a nejen v ní) nastaly po roce 1945, nebyly všechny přijímány s porozuměním, některé také s odporem.

V minulosti se v obci těžil vápenec v lokalitě zvané Vápenky, lom dávno zanikl.

Původně byl jediným zdrojem výdělku tkalcovský stav, který byl skoro v každé chalupě. Výdělek byl velmi skrovný, od 1ks (asi 30m) dostával tkadlec 1,30-1,50 zl. Pro bavlnu musel do Frenštátu, práce trvala týden za pomoci druhé osoby.Skrovný výdělek umožňoval skrovné jídlo: zelí, krupice, zemáky; když se neurodily, byla velká bída. O žních chodili lidé za výdělkem na Hanou.

Když se v Rožnově usadilo několik podnikatelů na výrobu punčoch, dělníci dostali pletací stroje a pracovali doma, vydělávali 1-2 koruny denně.

Po roce 1945 bylo v obci několik svobodných, řemeslných a jinak koncesovaných živností: 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 pohostinství, trhovectví s živým dobytkem, trhovectví s lesními plodinami, ovocem a zeleninou, výmlat obilí na mlátičce, 2 pekařství a natěračství. V letech 1949-51 byly soukromé živnosti zrušeny nebo začleněny v rámci socializace do tzv. lidových družstev nebo komunálních podniků. Pro poskytování služeb obyvatelstvu byly v obci zřízeny při MNV tzv. místní hospodářství.

Po válce začali mnozí obyvatelé obce dojíždět za prací do Rožnova - do papíren, do MOPu, později do Tesly. Z důvodu zaměstnání v Rožnově se stále více mladých lidí u obce usazuje v Rožnově, kde mají možnost dostat byt.

Po založení JZD v roce 1957 část občanů začala pracovat v družstvu, převážně starší lidé.

V roce 1958 je uváděno:z celkového počtu 480 dospělých je zaměstnáno v průmyslu 265 osob, v JZD je 48 osob pracujících pravidelně, 32 nepravidelně. Zbytek jsou soukromě hospodařící rolníci a důchodci. Důchodců je v obci 130. Do důchodu se odchází v 60ti letech (muži) a v 56 (ženy).Výše důchodu je 50% průměrnho výdělku. Nejnižší důchod v obci činí 360,-Kč, nejvyšší 830,-Kč. Občané, kteří pracovali v zemědělství a platili pojištění, pobírají po 65ti letech 190-320,-Kč, občané, kteří za stejných podmínek nebyli pojištěni, dostávali 100,-Kč.

V 60tých letech občané naší obce chodili k lékaři na Hutisko, kde ordinoval MUDr.Tomášek.

Později, po postavení zdravotního střediska na Hutisku patřili do péče obvodní lékařky MUDr.Milenovské. Poradna pro matky a děti do té doby bývala v obci na MNV, kde lékařka  přijížděla v pravidelnch intervalech. Do školy dojížděla pojízdná zubní ordinace s MUDr.Vojáčkem.

V sedmdesátých letech se sbor pro občanské záležitosti staral o akce pro občany: vítání občánků, návštěva starých občanů při jejich životním jubileu, besedy s důchodci, které  zpestřili svým vystoupením děti z MŠ a ZDŠ a dechovka Vigančanka. V obci byly prodejny potravin, masa a hospoda. Starým občanům s nižšími důchody MNV poskytoval podporu v naturáliích - nákup potravin.

V r.1980 bylo v obci zaměstaných 412 občanů, v místě pracovalo 92 osob, důchodců bylo 175. Zemědělci a zemědělští důchodci se mohli stravovat v družstevní jídelně, pro školáky se vařilo v obou školách.

V roce 1988 bylo v obci 210 důchodců, z toho 20 občanů přes 80 let. Nejnižší starobní důchod byl 340,-Kčs, nejvyšší 2.550,-Kč. V obci byla zřízena pečovatelská služba, později pečovatelka rozvážela obědy z JZD šesti občanům.

V 90tých letech začali mnozí občané podnikat. Byli zde stolaři, švadlena, kadeřnice, holič, karosář, dámská krejčová, montér televizních antén, moštování ovoce a pečení medových perníčků.

V roce 1992 byla v obci zřízena lékařská ordinace, do které dodnes dojíždí MUDr. Polívková. O něco později přibyla zubní ordinace - MUDr.Jurčová.

V roce 1993, po rozpadu jednoho z největších závodů Tesla Rožnov, přišlo mnoho lidí z obce o práci. Bylo nutno hledat jiné možnosti. Přibyli další řemeslníci - 3 zedníci, 2 malíři a natěrači, instalatér, zámečník, 5 elektrikářů, automechanik, 4 autodopravci, 5 obchodníků, 2 hostinští, 2 kadeřnice, 2 švadleny, 10 občanů se zabývalo zpracováním dřeva. Dále vznikla reklamní agentura Miger, výroba akumulátorů, závod přístrojové techniky - ZPT. Někteří podnikají přímo v obci, jiní v Rožnově nebo v okolí.

V roce 1998 jsou v obci 4 prodejny: Vezník-potraviny manželů Slovákových, prodejna potravin Křenek, prodejna se smíšeným zbožím a pekárna Frydrych, prodejna motocyklů Olšar. Rozšířily se možnosti stravování: pohostinství Tatra, restaurace a ubytovna TJ, pro důchodce vaří obědy ve školní jídelně. Těm kteří nemohou dojít pro oběd rozváží jídlo paní M. Dorotíková. V areálu družstva se postupně zabydlují firmy: čerpací stanice pohonných hmot, výroba textilního zboží Trois. Areál OMD se přeměnil na podnik na zpracování dřeva.